Praha město Klub chovatelů kníračů

Standard FCI čís.: 181 
Původ: Německo 
Datum platnosti: 6. dubna 2000 

Použití: pracovní a doprovodný pes 
Klasifikace FCI: skupina 2: pinčové a knírači, molosové, švýcarský salašnický pes a jiná plemena 
sekce 1: pinčové a knírači se zkouškou z výkonu. 

Krátký historický nástin: Původně byl velký knírač používán v jižním Německu jako nadháněč dobytka. Na přelomu století zjistili cílevědomí chovatelé, že je to výkonný pes se skvělými charakterovými vlastnostmi. Od roku 1913 je vedena plemenná kniha, roku 1925 byl uznán jako služební pes. 

Všeobecná charakteristika: Velký, silný, spíše podsaditý než štíhlý, hrubá srst; zvětšený, silný obraz středního knírače. Odolný a bojovný pes, vzbuzující svým zjevem respekt. 
Významné proporce: Kvadratická stavba, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu po týlní hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku k nasazení ocasu). 

Povaha: Typickými povahovými rysy jsou dobromyslnost, vyrovnaná povaha a neúplatná věrnost svému pánovi. Má vysoce vyvinuté smyslové orgány, chytrost, učenlivost, sílu, vytrvalost, rychlost a odolnost vůči nepřízni počasí a nemocím. Díky svým vrozeným obranným schopnostem se nejlépe hodí jako doprovodný, sportovní, pracovní a služební pes. 

HLAVA 
Lebka je silná, protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, probíhá bez vrásek a rovnoběžně se hřbetem nosu. 
Stop neboli žlabinka je zvýrazněna obočím.

Obličejová část:

Nos: Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý. Hřbet nosu je rovný. 
Morda: Je zakončena jako tupý klín.
Pysky: Jsou černé, pevné a těsně přilehlé k čelistem. Koutek je uzavřený. 
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Chrup je úplný (42 zubů podle zubní formule), silně vyvinutý, dobře uzavřený a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, výrazné líce však nesmí i s bradou rušit hranatý tvar hlavy.
Oči: Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem. Víčka dobře přiléhá. 
Uši: Klopené, vysoko nasazené, tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají k lícím, stejnoměrně nesené, dopředu ve směru spánků vytočené, přičemž stejnoměrné překlopení boltců nemá přesahovat temeno.

KRK 
Silná, svalnatá šíje je nahoru elegantně klenutá. Krk přechází harmonicky do kohoutku. Silně nasazený, štíhlý, ušlechtile nesený a odpovídající mohutnosti psa. Kůže na hrdle je napnutá a bez záhybů.

TĚLO 
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká,silná a hluboká.Vzdálenost od žeberního oblouku ke kyčlím je krátká, takže pes působí kompaktně.
Záď: Lehce zaoblená, neznatelně přecházející v nasazení ocasu. 
Hrudník: Přiměřeně široký, na průřezu oválný, dosahuje k loktu. Předhrudí je díky přední části hrudní kosti výrazně vyvinuté. 
Břišní linie: Nepříliš vtažené slabiny, tvoří se spodní částí hrudníku pěkně probíhající linii.
Ocas: Přirozeně ponechaný.

KONČETINY 
Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a ne úzko postavené. Předloktí při pohledu ze strany jsou rovná.
Plece: Lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená a dobře dozadu uložená, k vodorovné linii vytváří úhel asi 50o.
Paže dobře k trupu přilehlá, silná a osvalená, tvoří s lopatkou úhel asi 95 až 105o. 
Loket je přiléhající, ani vybočený ani vbočený. 
Předloktí: Při pohledu ze všech stran je zcela rovné, silně úhlené a dobře osvalené. 
Zápěstí: Je silné, stabilní, jen neznatelně se odchyluje od struktury předloktí. 
Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující. 
Přední tlapy: Krátké a zaoblené, prsty k sobě těsně přiléhají a jsou klenuté (kočičí tlapa), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky. 
Pánevní (zadní): Ze strany šikmo postavené, zezadu rovnoběžně probíhající, ne úzko postavené.
Stehno: Přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno: Nesměřuje ani dovnitř ani ven.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející do silného hlezna.
Hlezno: Výrazně úhlené, silné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.
Pohyb: Pružný, elegantní, svižný, uvolněný a prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní končetiny poskytují vydatným a pružným pohybem žádoucí sílu k pohybu. Přední končetina jedné strany je posunována dopředu současně se zadní končetinou druhé strany. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné. 

KŮŽE 
Těsně přiléhá po celém těle.

Srst: 
Vlastnosti: Srst má být drátovitě tvrdá a hustá. Sestává z husté podsady a v žádném případě z nepříliš krátkých, tvrdých, k tělu přilehajících pesíků. Pesíky jsou drsné, dostatečně dlouhé, aby bylo možno posoudit strukturu, ani otevřené, ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Jako typické znamení se tvoří na mordě nepříliš měkká brada a rozježené obočí, které lehce překrývá oči.

Barva srsti: 

a) čistě černá s černou podsadou a

b) pepř a sůl, pro kterou je chovatelským cílem střední tónování s pravidelně rozloženým, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí mít odpovídající tmavou masku, která k nim má harmonicky ladit. Zřetelně světlé znakynahlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí.

VÝŠKA A VÁHA

Kohoutková výška je u psů a fen mezi 60 a 70 cm.
Váha je u psů a fen mezi 30 a 42 kg.

VADY 
Na každou odchylku od předcházejících bodů musí být nahlíženo jako na vadu, jejíž hodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni odchylky.

Pozoruhodné vady
* těžká nebo kulatá lebka, 
* celkově příliš malá nebo příliš krátká hlava,
* vrásky na čele,
* krátká, špičatá nebo úzká morda,
* klešťový skus,
* nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
* světlé, příliš velké nebo příliš malé oči,
* silně vystupující líce a lícní kosti,
* volná kůže na hrdle, 
* lalok, úzká šíje,
* příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, 
* kapří hřbet,
* spadající záď,
* k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
* dlouhé tlapy,
* příliš krátká nebo dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst nebo jiné barevné příměsi,
* hnědá podsada, 
* u zbarvení pepř a sůl úhoří hřbet nebo černé sedlo,
* 1 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky
*mimochod.

Těžké vady
* těžkopádná nebo lehká, nízko nebo vysokonohá stavba těla,
* vybočené lokty, 
* vbočené hlezna, 
* strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
* zadních končetin,
* více než 1 cm a méně než 3 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky,
* obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa).

Vylučující vady
* jakékoliv znetvoření,
* vadný typ,
* vady skusu: předkus, podkus, nepravidelný skus,
* hrubé vady jednotlivých tělesných krajin, jak např. vady stavby těla, srsti a její barvy,
* plachost, agresivita, zlomyslnost, přehnaná nedůvěřivost, nervozita,
* více než 3 cm pod dolní nebo přes horní hranici výšky.

Varlata: Psi musí vykazovat dvě zřetelná, normálně vyvinutá varlata, která se zcela nacházejí v šourku.

Standard FCI čís.: 182 
Původ: Německo 
Použití: hlídací a doprovodný pes 
Klasifikace FCI skupina 2: pinčové a knírači, molosi, bernský salašnický pes a jiná plemena 
sekce 1: pinčové a knírači bez zkoušek z výkonu 

Krátký historický nástin: Původně byl knírač využíván v jihoněmecké oblasti jako stájový pes, neboť se cítil zvlášť dobře ve společnosti koní. Náruživě slídí po všech hlodavcích, aby je obratem zadávil, za což mu již dávno lidé dali název „krysař“. V  době založení PSK (Německý klub chovatelů pinčů a kníračů), tj. roku 1895, byl veden jako „drsnosrstý pinč“.

Všeobecná charakteristika: Je středně velký, mohutný, spíše podsaditý než štíhlý, hrubosrstý. 
Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška zhruba odpovídá délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu až po týlní hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).

Povaha: Typické povahové vlastnosti jsou živý temperament, spojený s rozvážným klidem. Příznačný je jeho dobrácký charakter, hravost a doslovná závislost na svém pánovi. Miluje děti, je nepodplatitelný, bdělý, a přesto žádný uštěkanec. Vysoko vyvinuté smyslové orgány, chytrost, schopnost výcviku, nebojácnost, vytrvalost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám a nemocím zařazují středního knírače k vynikajícím rodinným, hlídacím, doprovodným psům, kteří mají i dobré schopnosti k výcviku.

HLAVA 
Lebeční část: Je silná a protáhlá, bez výrazně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava by měla odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a probíhá souběžně se hřbetem nosu. 
Stop neboli žlabinka je zvýrazňována obočím.

Obličejová část:
Nos: Čenich je dobře vyvinut, s velkými otvory a je trvale černý. Hřbet nosu rovný.
Morda: Končí ve tvaru tupého klínu.
Pysky: Černé, pevné a hladce přiléhající k čelistím, koutek je uzavřený.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), skus nůžkový, dobře uzavřený, zuby silně vyvinuté a čistě bílé. Žvýkací svaly jsou silně vyvinuté, nesmí však s bradou narušovat hranatý tvar hlavy
Oči: Středně velké, oválné, směřující dopředu, tmavé, s živým výrazem; víčka dobře přiléhající.
Uši: Sklopené, vysoko nasazené, ve tvaru V, vnitřní okraje boltců přiléhají k hlavě, rovnoměrně nesené, dopředu směrem ke spánkům stočené, přičemž paralelní zlomy boltců nemají přesahovat temeno.

KRK 
Silná, svalnatá šíje je výrazně klenutá. Krk přechází harmonicky do kohoutku. Je mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený a odpovídající vzrůstu psa. Kůže na hrdle je napnutá a bez záhybů.

TĚLO 
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší část horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Odstup od posledních žeberních oblouků po kyčle je krátký, aby pes působil kompaktně.
Záď: Lehce zaoblená, nevýrazně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník: Přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahá až po loket. Předhrudí je díky přední části kosti hrudní výrazně vyvinuté.
Břišní linie: Nepříliš vtažené slabiny tvoří se spodní částí hrudníku pěkně vznosnou linii. 
Ocas: Přirozeně ponechaný.

KONČETINY 
Hrudní (přední): Jsou při pohledu zepředu silné, rovné a ne úzko postavené.
Plece: Lopatka je pevně přilehlá k hrudníku, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo postavená a dozadu dobře uložená, k vodorovné linii tvoří úhel asi 50o.
Paže: Dobře přilehlá k trupu, silná a osvalená, tvoří úhel s lopatkou asi 95o až 105o.
Loket: Dobře přiléhající, ani vybočený ani vbočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.
Zápěstí: Silné, stabilní, odlišující se jen nepatrně od struktury předloktí. 
Záprstí: Při pohledu zepředu je svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující.
Tlapa: Je krátká a zaoblená, prsty pevně sevřené, nahoru klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany šikmo postavené, zezadu rovnoběžně probíhající, ne úzko postavené.
Stehno: Přiměřeně dlouhé, široké a silně osvalené.
Koleno: Ani vbočené ani vybočené.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející do mohutného hlezna.
Hlezno: Je výrazně úhlené, silné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.
Nárt: Krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapy: Krátké prsty, klenuté a sevřené; drápy krátké a černé.
Pohyb: Pružný, elegantní, svižný, uvolnění a prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno výrazně dopředu, zadní končetiny poskytují vydatným a pružným pohybem žádoucí sílu k pohybu. Přední končetina jedné 

KŮŽE 
Po celém těle těsně přiléhající.

Srst: 
Vlastnosti: Srst má být hrubá, drátovitá a hustá. Sestává z husté podsady a z tvrdých, k tělu přiléhajících a v žádném případě ne příliš krátkých pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani otevřené ani vlnité. Srst na nohách má tendenci nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Typická je na mordě nepříliš měkká brada a husté obočí, lehce zakrývající oči.

Barva srsti

a) čistě černá s černou podsadou,

b) pepř a sůl, u které je chovatelským cílem střední tónování s rovnoměrně rozprostřeným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou odstíny od tmavě ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz zdůrazňující tmavou masku, která by k nim měla harmonicky ladit. Výrazně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí. 

VELIKOST A VÁHA

Kohoutková výška: U psů i fen mezi 45 a 50 cm.

Váha: U psů i fen mezi 13 a 20 kg.

VADY 
Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž ohodnocení by mělo být v souladu se stupněm odchylky.

Pozoruhodné vady:
*v celku příliš malá nebo krátká hlava
*těžká nebo kulatá lebka,  
*vrásky na čele,
*krátká, špičatá nebo úzká morda,
*klešťový skus,
*silně vystupující líce nebo lícní kosti,
*světlé, příliš velké nebo kulaté oči,
*nízko nasazené nebo příliš dlouhé a různě nesené ušní boltce 
*volná kůže na krku,
*lalok, úzká šíje, 
*příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet, 
*spadající záď, směrem k hlavě překlopené nasazení ocasu, 
*dlouhé tlapy, 
*mimochod, 
*příliš krátká, příliš dlouhá, měkká, zvlněná, plstnatá, hedvábná, bílá nebo strakatá srst nebo jiné barevné přimíseniny, 
*hnědá podsada,
*u zbarvení pepř a sůl: úhoří hřbet nebo černé sedlo, 
*o 1 cm přerostlý nebo nedorostlý, 
Těžké vady: 
*těžká nebo lehká, nízkonohá nebo vysokonohá stavba těla, 
*vybočené lokty, 
*strmé nebo sudovité zadní končetiny,
*vbočená hlezna 
*přerostlý nebo nedorostlý o více než 1 cm a méně než 3 cm, 
*obrácený pohlavní výraz (např. výraz psa u feny), 
Vylučující vady: 
*Deformace všeho druhu. 
*vadný typ, 
*vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus, 
*hrubé vady v jednotlivých oblastech jako např. ve stavbě těla, v srsti a jejím zbarvení, 
*bázlivé, agresivní, zlostné, přehnaně nedůvěřivé, nervózní chování, 
*přerostlý nebo nedorostlý o více než 3 cm. 

Varlata: psi musí vykazovat zřetelná, normálně vyvinutá varlata, která jsou zcela v šourku. 

Původ: Německo 
Datum publikace a platnosti: 6. dubna 2000 
Použití: společenský a doprovodný pes 
Klasifikace FCI: skupina 2, pinčové a knírači, molosi, švýcarský salašnický pes a jiná plemena 
sekce 1, pinčové a knírači bez zkoušek 

Historický přehled: Na přelomu století započal malý knírač svoji cestu z prostoru Frankfurtu nad Mohanem, tehdy ještě nazývaný „hrubosrstý malý pinč“. Nebylo lehkou úlohou vytvořit z různých forem, velikostí a typů a směsí tvrdých, měkkých a jemných struktur srstí, malého psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám jeho většího bratra, středního knírače.

Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně délce trupu. Délka hlavy (od špičky nosu po tylní kost) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).

Povaha: Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů i v malém bytě. 

HLAVA 
Lebeční část: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a probíhá paralelně se hřbetem nosu.

Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím.

Obličejová část:

Nos: Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý. 
Morda je zakončena tupým klínem. Nosní hřbet je rovný.
Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem, koutky uzavřené.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Nůžkový skus, dobře uzavřený, chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), silný a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, přesto nesmí líce rušit hranatý tvar hlavy s bradou. 
Oči: Středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.
Uši: Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní okraje boltců přiléhají k lícím, jsou dopředu ke spánkům otočené, při čemž horní linie sklopení nemá přesahovat horní linii lebky.

KRK 
Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek. Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený, odpovídající mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů.

TĚLO 
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost mezi posledním žeberním obloukem a kyčlí je krátká, čímž pes působí kompaktně.
Záď je lehce zaoblená, nenápadně přecházející v nasazení ocasu. 
Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket. Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti.
Spodní linie a břicho: Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku tvoří pěkně klenutou linii. 
Ocas je přirozeně ponechaný.

KONČETINY 
Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné.

Plece: Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo a dobře dozadu položená, vykazuje úhel s rovnovážnou linií asi 50o.
Paže dobře přiléhá k trupu, je silná a mohutně osvalená, svírá úhel s lopatkou asi 95o až 105o.
Loket je dobře přiléhající, ani vbočený ani vybočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.
Zápěstí: Mohutné, stabilní, jen nepatrně se odchylující od struktury předloktí.
Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující. 
Přední tlapky: Krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.

Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.

Stehno je přiměřeně dlouhé, široké a mohutně osvalené.
Koleno ani vbočené ani vybočené.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silný kloub hlezenní.
Hlezno je výrazně úhlené, mohutné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.
Nárt je krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy krátké a černé. 
Pohyb je pružný, elegantní, pružný, uvolněný a prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují – daleko vykračující a pérující – požadovanou sílu pohybu psa. Přední končetina jedné strany se pohybuje dopředu současně se zadní končetinou strany druhé. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.

KŮŽE 
Srst: 
Jakost srsti: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.

Barva:

a) čistě černá s černou podsadou,
b) pepř a sůl,
c) černostříbřitá a
d) čistě bílá s bílou podsadou. 

Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí. 

Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin, na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle. 

VELIKOST A VÁHA

Kohoutková výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.
Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.

VADY 

Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo přesně vyjadřovat velikost stupně odchylky.

Pozoruhodné vady 
*těžká nebo kulatá hlava,
*čelní vrásky,
*krátká, špičatá nebo úzká morda,
*klešťový skus, 
*silně vystupující líce nebo jařmové kosti,
*nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši, 
*světlé, příliš velké nebo kulaté oči, 
*volná kůže na hrdle,
*lalok, úzká šíje, 
*příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet, 
*spadající záď, 
*k hlavě vychýlené nasazení ocasu, 
*dlouhé tlapy, mimochod, 
*příliš krátká, dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá nebo hedvábná srst, hnědá podsada, 
*u barvy pepř a sůl úhoří hřbet nebo černé sedlo, 
neostře od sebe ohraničené prsní trojúhelníky u černostříbřitého rázu 
*nedostatečná nebo nadměrná výška až o 1 cm. 
Těžké vady 
*těžká nebo lehká stavba těla na nízké nebo vysoké noze, 
*vybočené lokty
*obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
*vybočené lokty,
*vbočená hlezna,
*strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin, 
*příliš dlouhý bérec, příliš krátký nárt, 
*bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černý nebo pepř a sůl, 
*skvrnitá srst u barevných rázů černostříbřitý a bílý, 
*nedorostlý nebo přerostlý o více než 1 cm a méně než 2 cm, 
Vyřazující vady 
*vývojová odchylka každého druhu, 
*vadný typ, 
*vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus, 
*hrubé vady v jednotlivých tělesných partiích, jako např. ve stavbě těla, srsti a její barvě, 
*bázlivé, agresivní, zlostné, nadměrně nedůvěřivé, nervózní chování, 
*nedostatečná nebo nadměrná výška o více než 2 cm. 

Varlata: Psi musí zřetelně vykazovat normálně vyvinutá varlata, která se zcela nalézají v šourku.